Více než 2,5 milionů českých domácností využívá zemní plyn, a to buď na vaření, ohřev vody nebo vytápění. Čím vyšší spotřebu mají, tím více za plyn zaplatí. To se týká zejména vytápění. Průměrná domácnost, která spotřebuje kolem 30 MWh zemního plynu, za rok zaplatí kolem 40 až 45 000 korun. Přemýšlíte i vy, jak při vytápění plynem ušetřit? Nemusíte zrovna zavřít kohoutky radiátorů a mrznout.
Odborníci poukazují na to, že vytápění zemním plynem patří k těm nejpohodlnějším, které je možné v současnosti využívat. „Jeho výhodou je plně automatický chod, vynikající regulovatelnost, účinnost spalování, možnost programového řízení chodu teplot, a to vše za celkem příznivé provozní náklady. I přes výše uvedené klady je ale možné najít další úspory,“ uvedl Jan Truxa, energetický specialista společnosti EkoWatt.
Dodejme, že vytápění zemním plynem je považováno za ekologické. I proto jsou účinné kotle na zemní plyn podporovány v programu Nová zelená úsporám (konkrétně se jedná o plynové kondenzační kotle). Dotační program byl oproti původnímu očekávání prodloužen až do konce letošního roku. Podívejme se teď ale už na slibované možnosti úspory při vytápění zemním plynem.
Optimální je, pokud si před zahájením topné sezóny necháte kotel odborně vyčistit a seřídit. To už letos sice nestihnete, ale můžete na to pamatovat příští rok. Jak míní Jan Truxa, náklady na práci odborníka by se měly vrátit v podobě snížené spotřeby zemního plynu. Odborné seřízení s vhodně nastavenou regulací a čisté spalinové cesty jsou předpokladem úsporného chodu plynového kotle.
K úspornému vytápění vám pomohou inteligentní prostorové termostaty, které disponují možností časového řízení teploty podle využití vytápěného objektu. „Doporučuji zařazování topných útlumů v době, kdy v domě nikdo není. Správně nastavený termostat zapne vytápění s určitým předstihem, než se vrátíme domů ze zaměstnání (nebo děti ze školy). V noci zařadí mírný útlum, protože pro zdravý spánek je vhodné mít v ložnici nižší teplotu,“ uvedl Truxa.
Jaké teploty byste si měli nastavit, je individuální, protože každému vyhovuje jiná tepelná pohoda a každý dům má jiné tepelně-technické vlastnosti. „Obecně lze říci, že u lehkých staveb lze zařadit větší útlumy, protože se rychleji vytopí na požadovanou teplotu. Těžké stavby mají velkou tepelnou setrvačnost a náběh na požadovanou teplotu je delší. I zde ale má smysl nastavit snížení teploty například na 16 °C třeba na víkendy, kdy je celá rodina pryč,“ dodal odborník.
Regulačními prvky byste měli vybavit i další součásti otopné soustavy. Například je vhodné na každý radiátor instalovat správně nastavenou termostatickou hlavici (TRV), která automaticky udržuje požadovanou teplotu v místnosti. Výjimku tvoří jen místnost, kde je umístěn termostat.
V případě, že do místnosti začne svítit slunce (nebo dojde k jinému způsobu získání tepelných zisků – například z vaření, pobytu osob apod.), vytápění se vypne a tepelné zisky se zužitkují. Tím domácnost ušetří tepelnou energii.
Jestli jste si v létě zvykli na pravidelný přísun čerstvého vzduchu, nemusíte se ho zbavovat ani v zimě. Větrání je ale třeba přizpůsobit ročnímu období. „Obecně známou zásadou je, že větrat bychom měli intenzivně, ale krátce. Větrání otevřenou větračkou je chybou, při které dochází k plýtvání teplem,“ upozornil Truxa.
Podle odborníka je vhodné pořídit si teploměr s vlhkoměrem. Pokud relativní vlhkost v místnosti překročí 80 procent, je nutné ji větráním snížit (optimální vlhkost pro obytné místnosti je 40 až 60 %). „Ještě lepší než vlhkoměr je měřič koncentrace vydýchaného CO2, který stojí cca 5 000 Kč. Při koncentraci nad 1000 ppm je nezbytné místnost vyvětrat. Delší pobyt při vyšší koncentraci CO2 vede k únavě, někdy i ke zdravotním problémům,“ dodal.
Významné úspory v případě vytápění plynem je možné dosáhnout změnou dodavatele. Cena zemního plynu je z více než 70 procent tvořena obchodní složkou a ceny se u jednotlivých dodavatelů mohou výrazně lišit. Vždy je vhodné si nechat úsporu spočítat (využít můžete třeba některou z online kalkulaček plynu) a nabídky porovnat. Zajímat byste se měli i o typ smlouvy, možnosti jejího vypovězení (lze říci, že výhodnější jsou smlouvy na dobu neurčitou, které můžete kdykoli vypovědět). Prostudovat byste si měli detailně i obchodní podmínky.
A kolik můžete změnou dodavatele ušetřit? Vraťme se k naší typové domácnosti se spotřebou 30 MWh ročně. U dominantního dodavatele zemního plynu zaplatí za rok 45 800 korun. Přechodem k levnějšímu dodavateli by získala výhodnější cenu za MWh a snížila by se i cena měsíčního platu. Celkem by zaplatila 38 400 korun, což představuje úsporu 7 400 korun ročně.