Když si pořádně prohlédnete fakturu za elektřinu, možná vás zaujme jedna z mnoha kolonek, která je nazvána „poplatek na podporu výkupu elektřiny z OZE“. Na zelenou energii přispívá každý z nás nemalou částku. Je ale možné, že jsme mohli platit mnohem méně.
Příspěvek na obnovitelné zdroje patří mezi tzv. regulované poplatky, které jsou stanovované centrálně. Každoročně je vyhlašuje Energetický regulační úřad. Aktuálně je poplatek na výkup zelené elektřiny stanovený na 495 korun za megawatthodinu bez daně a tvoří zhruba 8 procent z částky, kterou platíme za celou regulovanou složku ceny elektřiny.
Ačkoli tento příspěvek procentuálně tvoří menší část platby, vzbuzuje emoce. Platíme ho totiž dost možná zbytečně vysoký – na vině přitom není jen nekontrolovatelný boom solárních elektráren v minulých letech, ale i chybný výpočet podpory. Opakovaně na to upozornil Energetický regulační úřad.
TIP: Ušetřete za energie s Finance.cz!
Jak český regulátor koncem března uvedl na svých stránkách, informoval představitele vlády o nových skutečnostech, které údajně potvrzují už dříve zveřejněné chybné nastavení výkupních cen na podporu obnovitelných zdrojů. Všichni plátci elektřiny i státní rozpočet mohou podle úřadu v budoucnu ušetřit desítky miliard korun. Jen v případě solárních elektráren je rozdíl způsobený špatným výpočtem podpory až 162 miliard korun.
„Podle našich zjištění došlo v letech 2005 až 2011 ke špatnému nastavení výkupních cen, kdy nad rámec zákona stanovilo bývalé vedení ERÚ větší podporu na delší dobu, než předpokládal zákon,“ uvedla předsedkyně ERÚ Alena Vitásková s tím, že na tuto skutečnost úřad už dva roky upozorňuje představitele různých vláda. Podle Vitáskové by odběratelé elektřiny mohli místo současných 495 korun za každou spotřebovanou megawatthodinu platit 316 korun. Dodejme, že běžná domácnost, která má průměrnou spotřebu kolem 2 MWh by tak mohla ušetřit asi 358 korun ročně.
ERÚ podle svého vyjádření poskytl nejvyššímu státnímu zástupci nové důkazy a požádal ho, aby dohlédl na obnovení vyšetřování příčin špatně nastavených výkupních cen. Do „Kauzy 162 miliard“ se vložil také ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, který v dopisu určeném poslancům v souvislosti s projednáváním energetického zákona potvrdil pochybení regulátora ve stanovení výše podpory na výkup elektřiny z obnovitelných zdrojů. ERÚ vyzval parlament a vládu, aby v kauze podaly ústavní žalobu (sám úřad k tomu nemá kompetence).
Dodejme ještě, že novela energetického zákona by měla přinést zpřísnění kontrol vyplácených podpor a rozšíření kompetencí ERÚ i změnu výběru poplatků za obnovitelné zdroje. Ty by se měly vybírat podle velikosti připojení (u domácností podle jističe). Zákon ale obsahuje „pojistku“. Pokud by platba napočítaná podle velikosti jističe byla vyšší než dnes, spotřebitel nezaplatí více než v současnosti.
V našem nezávislém kalkulátoru si můžete spočítat, se kterým dodavatelem plynu či elektřiny byste vůči tomu stávajícímu nejvíce ušetřili.
V našem srovnání si s ohledem na smluvní podmínky můžete vybrat, jaké nabídky chcete do srovnání zahrnout.
Proti tvrzení ERÚ se ohradily asociace zastupující solární sektor. Jmenovitě například CZEPHO nebo AliES. Podle nich úřad nepřichází s novými argumenty, ale jen znovu opakuje to, co sdělil už před dvěma lety, kdy také podal trestní oznámení na bývalé vedení úřadu. Toto oznámení ale po prošetření odmítla protikorupční policie i Vrchní státní zastupitelství, které shledaly, že podpora byla nastavena v souladu s platnou legislativou.
Běžnému spotřebiteli nezbývá než čekat, jakým směrem se celý případ bude ubírat. V současné době je třeba počítat se stávající výší příspěvku na obnovitelné zdroje, tedy 495 korunami za megawatthodinu. Ne vždy byl ale tento poplatek tak vysoký.
Například v roce 2009 (tedy ještě před rozmachem solárních elektráren) jsme na obnovitelné zdroje v každé spotřebované megawatthodině přispívali 52 korunami. V roce 2013 to bylo už 583 korun. Minulý rok byl příspěvek na zelenou energii „zastropován“ na současné výši. Stát ale musí obnovitelné zdroje dotovat ještě ze státní kasy. To, co se vybere u spotřebitelů, totiž nestačí.