Elektřina a teplo jednou ranou. Vyplatí se kogenerace?

Kogeneračních jednotek je hned několik typů. Některé spalují hnědé nebo černé uhlí, jiné zemní plyn. Stejně tak se liší i jejich výkon, který má rozpětí od několika kilowatt až po stovky megawatt. Kogenerační jednotky ale spojuje jedno – využívají teplo vznikající při výrobě elektřiny. Při společné výrobě elektřiny a tepla (kogeneraci) tak dochází k vysokému využití energie v palivu – některé jednotky dosahují účinnosti až 95 %. Tím, že kogenerace šetří palivo, přispívají i ke snižování emisí skleníkových plynů.

„Kogenerace je decentrální výroba, kdy teplo a převážná část elektrické energie jsou spotřebovány přímo v místě jejich výroby. Odpadají tak ztráty vznikající při přenosu energie na delší vzdálenost,“ uvedl Josef Jeleček, člen Rady Českého plynárenského svazu. Pokud je kogenerace vybavena akumulací tepla, představuje velmi flexibilní zdroj elektřiny a může vyrábět elektřinu v době, kdy je to nejvíce potřeba.

Kam patří kogenerace?

Kogenerační jednotky se stále více objevují v elektrárnách nebo v průmyslových výrobnách. Uplatnění ale můžou najít i v běžných domácnostech nebo malých podnicích. Například provozovatelé mikro kogeneračních jednotek do 10 kilowatt nepotřebují v České republice licenci. Z technického hlediska lze kogenerační jednotkou nahradit, resp. doplnit jakýkoli zdroj tepla srovnatelného výkonu a parametrů.

„Vzhledem k tomu, že kogenerace pracuje efektivně pouze ve špičce, tedy když je elektřina dražší, a naopak nepracuje v době, kdy je elektřina levná, je nutné mít v záloze ještě jiný zdroj tepla,“ dodal Josef Jeleček. Odborník doporučuje ke kogenerační jednotce nainstalovat i akumulaci tepla, a to pro takový provoz, kdy je výhodné vyrábět elektřinu, ale zároveň nedochází ke spotřebě tepla. Tepelnou energii lze v takové situaci akumulovat a využít v době, kdy pro kogeneraci není provoz výhodný, protože je nízká cena elektřiny.

„Je zřejmé, že vše je nutno pečlivě propočítat podle konkrétní situace. Kogenerace mohou velmi efektivně pracovat například v hotelích, penzionech, obchodních domech, dokonce v nemocnicích, administrativních budovách, školách, komunálních výtopnách, bazénech, pivovarech, prádelnách, aquaparcích, lázních atd. Široké uplatnění nacházejí dnes i v průmyslu – zejména tam, kde je spotřeba tepla nebo chladu pro technologické účely,“ vysvětlil Josef Jeleček.

Než kogeneraci připojíte

Vzhledem k tomu, že kogenerační jednotky od nejmenších výkonů až do asi 10 megawatt jsou většinou poháněny zemním plynem, je nutné zajistit plynovou přípojku. Kromě zdroje energii je třeba vyřešit i další náležitosti, například vyvedení elektrického výkonu. „I když je kogenerační jednotka připojena do vlastní spotřeby elektřiny, ovlivňuje elektrickou síť, a to jak technicky, tak dodávkou elektřiny. Proto je třeba souhlas s připojením od příslušné distribuční společnosti,“ dodal Josef Jeleček.

Co je ale nejdůležitější a s čím by měl investor začít, je ekonomický propočet investice a následného provozu. „Vzhledem k poměrně vysoké ceně kogenerační jednotky je nutné si vše perfektně spočítat, včetně toho, za jakou dobu se investice vrátí. Tuto službu by investorovi alespoň ve zjednodušené formě měli zdarma poskytnout všichni výrobci kogeneračních jednotek nebo specializovaní projektanti,“ doplnil odborník.

Dotace na kogenerační jednotky

Účinnější a decentralizovaný energetický systém stále více podporuje Evropská unie, o čemž svědčí i rozsah poskytovaných dotací. Na instalaci kogenerační jednotky pro vlastní spotřebu elektřiny a tepla lze nyní získat až 50% dotaci. Konkrétně v rozsahu 500 tisíc až 250 milionů korun, přičemž cena malé kogenerační jednotky se pohybuje od stovek tisíc až po jednotky milionů korun.

„Šanci na získání dotace mají obce, města, kraje, neziskové organizace, občanská sdružení nebo podnikatelské subjekty. Pro roky 2014 až 2020 je v Prioritní ose 5 OPŽP alokováno téměř 20 % z celkového rozpočtu programu, tedy 14,6 miliard korun,“ uvedl Josef Jeleček. Zvýšení energetické účinnosti v oblasti vytápění a chlazení je totiž jednou z priorit a Evropská komise chystá už na začátku roku 2016 předložit novou strategii pro toto odvětví, která by měla podpořit větší rozvoj kombinované výroby elektřiny a tepla/chladu.

Při splnění podmínek stanovených platnými předpisy má provozovatel kogenerační jednotky nárok navíc na další podporu, konkrétně na příspěvek k ceně elektřiny ve výši stanovené cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu, a to jak pro elektřinu dodanou do sítě, tak pro elektřinu, kterou sám spotřebuje. Za každou vyrobenou kilowatthodinu elektřiny tedy dostane provozovatel kogenerační jednotky zelený bonus na elektřinu z kogenerace. Podpora kombinované výroby elektřiny a tepla je zakotvena v zákoně o podporovaných zdrojích. Navíc zemní plyn pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla je osvobozen od daně ze zemního plynu, pokud je vyrobené teplo dodáváno domácnostem.